"If you can dream it, you can DO it."
-Walt Disney

Leden 2017

LET THE END BEGIN

17. ledna 2017 v 19:01 | WiXXie |  Myslánka
Mám ráda konce vztahů. V mém případě spíš konce "vztahů". Pokaždé překvapím sama sebe, co jsem se za uplynulou dobu naučila a jak moc jsem se posunula. Ve zvládání emocí, v sebeléčení. Mnohdy taky vystřízlivým v otázce toho, s jakým člověkem jsem vůbec měla tu čest. Když jsem se odmilovávala naposledy, s hrůzou jsem si uvědomovala, jak strašně moc mi ono pobláznění se zatemnilo rozum. Že bych se odstěhovala z Prahy do maloměsta? Ještě k tomu na sever? Fakt ne! Ale naučilo mě to mnohé, zvlášť jsem teď šťastná, že on je šťastný (snad) a taky jsem došla k tomu, že ho ve svém životě chci jako kamaráda.

RANDÍM, RANDÍŠ, RANDÍME

5. ledna 2017 v 11:21 | WiXXie |  Myslánka
Nemám ráda označení "rande". Jednak je to moc závazné, jednak si připadám, že je mi čtrnáct a jednak si vždycky vzpomenu na ten příšernej pořad, kterej v devadesátkách běžel na Nově se Slávkem Bourou a Markétou Mayerovou.
Na druhou stranu, když se dva lidi potkají někde v baru, nebo na ulici, vymění si kontakt a za pár dní se domluví, že se sejdou, rande to prostě je. A takové rande by mělo mít určitá pravidla. Neříkám, že je nutné je striktně dodržovat všechna, to by pak člověk nemyslel na nic jiného, než na to, jestli náhodou nedělá něco špatně a nemohl by se uvolnit a být sám sebou. Ale za mě jsou tři zlatý pravidla, který by se prostě dodržet měly.

NĚJAKÁ TA KVETOUCÍ PŠENKA

3. ledna 2017 v 12:28 | WiXXie |  Myslánka
Vztah dvou lidí je strašně super. Fungující vztah, kde druhému věříte na sto procent, kde si říkáte všechno (skoro všechno), kde máte podporu a porozumění v čemkoli. Je to úžasný, když máte pro koho vařit, ke komu se večer přitulit, kdo podle vašeho výrazu pozná, jakou máte náladu... Teda, ne, že bych to já osobně zažila, znám to jen z vyprávění. Ale tu předchozí část, tedy to, co v tomhle vztahu už tak trochu chybí, znám až moc dobře.