"If you can dream it, you can DO it."
-Walt Disney

ČEKÁNÍ NA PANA PRAVÉHO

29. prosince 2016 v 9:29 | WiXXie |  Myslánka

Manželství mojí kamarádky skončilo. Konec manželství se zdá jako smutná věc, jakože něco nevyšlo. Ale záleží na tom, jak člověk dokáže konec vztahu ustát. Oni dva to dokázali přátelsky - skončil vztah muž a žena - ale zůstali rodinou. Setkávají se, jako rodina, starají se o sebe. Kamarádka mluví o svém bývalém muži s respektem. Byl dobrým manželem a otcem, třicet let. Vychovali spolu tři skvělé děti, které měly v době dětství pevné rodinné zázemí - a to je asi nejvíc, co mohou rodiče dát. Takže když jí nedávno manžel řekl, že jim to sice nakonec nevyšlo, ale je rád, jak v pohodě to mezi nimi je, odpověděla mu ona právě tím nahoře. Že si vůbec nemyslí, že nevyšlo, že naopak to vyšlo skvěle. I když už nejsou muž a žena, chovají se k sobě líp, než lidé, co spolu zůstali bydlet - a dělají si každý den to nehorší, co můžou. A těm, že to vyšlo? To těžko.


Jsem dítě z rozvedené rodiny, kde se o bývalých většinou mluvilo ve stylu "ta kráva" a "ten debil", tudíž vycházet dobře s bývalími je pro mě trochu nezvyk. Zvláštní pro mě celý život bylo i to, že já sama se kamarádím se svými bývalými partnery. Většina z nich mi byla kamarádem dřív, než jsme se dali dohromady a bylo by mi líto, kdyby člověk, který je sám o sobě tak super, jenom mi nebyl vhodným partnerem, z mého života zmizel. Ostatně spousta z nich se na mě obrací o radu, či mi představuje své nové partnerky s otázkou "co na ní říkáš?" a až teprve po mém posvěcení je ona dáma opravdu prověřená.

A tak docházím k poznání a názoru, že nějaké takové to "ten pravý", myšleno JEDEN PRAVÝ je možná trochu přeceňované. Pro mě, jako pro ženu, která miluje muže všeho druhu, vyhledává mužskou energii, zbožňuje být ve společnosti mužů a je v podstatě závislá na obdivu (ano jsem narcis), je děsivá představa, že bych měla s jedním mužem strávit celý život a, že by ten jeden muž mohl být mým doprovodem ve všech etapách života. Vím jak moc jsem schopná změnit se za rok, co za rok, za půl roku, natož za deset let. Samozřejmě svatba je nádherná věc a já jsem zároveň hodně naivní osoba. Chci se jednou vdát a mít pocit, že ten onen je přesvědčen, že mě bude milovat celý život a já jeho, ale můj analytický mozek Panny ví, že pravděpodobnost, že tomu tak skutečně bude, je nízká. A tak docházím k tomu, jestli existuje jeden "ten pravý", nebo je to spíš tak, že existuje fůra pravých, každý na něco jiného.

Přijde mi totiž trochu nepravděpodobné, že muž, který bude ten pravý otec mých dětí, bude zároveň ten pravý s kým strávím stáří. A můžu říct, že podle téhle mojí filozofie, jsem poznala už spoustu "těch pravých". Rozhodně jsem potkala toho pravého k prvním sexuálním zkušenostem. Neumím si představit dokonalejší poprvé, než za zvuku Exploited s Rendym, v necelých šestnácti. Ale to bylo vše, k čemu mi byl tím pravý. O pár let později jsem trávila čas s Honzou a ten mi byl tím pravým abych se aspoň trochu naučila komunikovat a být s partnerem hlavně kámoška. A to taky bylo vše. Nedávno jsem potkala toho pravého, který mě naučil, že one night stands jsou dělat s opravdickou grácií, aniž by ráno poté bylo trapné, naopak, aby ráno poté bylo příjemné. A troufám si tvrdit, že momentálně mám skvělého kamaráda, který je ten pravý k tomu, abych se opravdu naučila dělat něco hezkého pro někoho jiného ne proto, že chci uznání, ale proto, že chci aby ON měl radost.

A na základě toho všeho věřím a jsem dokonce přesvědčená, že těch pravých mě v životě čeká ještě spousta. Až najdu toho pravého se kterým založím rodinu, čítající i děti, věřím, že to poznám a stejně tak poznám až nastane ideální doba říct si s láskou: "jsi navždy důležitá součást mého života a já tvého, pojďme být znovu jen přátelé".

Na druhou stranu, pokud se někde najde někdo, kdo je tak jako já, trochu pankáč, trochu (hodně) gentleman, trochu pako a sofistikovanej šílenec, chytrej a vtipnej, dokáže se mnou jít do divadla, na výstavu, ale i na punkrockovej koncert a oboje ho fakt bude bavit! Tak si troufám věřit i tomu, že může bejt na pořád a věta "pojďme být znovu jen přátelé" ani přijít nemusí, protože si budeme přáteli na život a na smrt po mnoho let.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama