"If you can dream it, you can DO it."
-Walt Disney

MÁ TO CENU? MÁ TO CENU!

14. září 2016 v 15:10 | WiXXie |  Myslánka

Jsem marod. Ale i když jsem marod, musím se o sebe postarat sama. A když jsem marod, občas upadám trochu do deprese. Do deprese ze všeho možného. Ze svého bytu, protože nemám energii uklízet a tak jsou všude psí chlupy a špinavé nádobí. Ze sebe, protože se opocená válím v posteli, nenalíčená, s mastnou hlavou a jediné, co mi dodává jakýsi "glam" je čelo, které se leskne potem. Ze svého psa, protože už tři dny nebyla venku dýl než na nutných 10 minut a tak zlobí a dovádí aspoň doma (jo pejsku, tobě blbě není) a v neposlední řadě i ze světa...
A ačkoli jsem marod, musela jsem dneska na nákup. Místo toho, aby mě tento "výlet" trochu napumpoval energií, mě spíš vyčerpal, protože je mi z toho do breku ještě teď.

V nejmenovaném supermarketu jsem stála u regálu se zeleninou a všimla jsem si pána, který byl pokryt kérkami a svlečený do půl těla. S sebou měl paní, která byla... no řekněme oblečená podle poslední módy z tržnice. S sebou měli malého, asi tříletého chlapečka. Rodinka na první pohled vizuálně nic moc, ale nikterak mě to neznechutilo. O chození do půl těla na veřejnosti si u mnohých mužů myslím své, ale u pána by se to ještě dalo přežít. To, že na sebe pořvávali přes půlku obchodu bych taky ještě přešla... O pár minut později, když jsem platila za boty (tedaaaaaaa salám, salám, ne, nekoupila jsem si další boty, salám to byl! Vlastně prd, já salám nejím. Eeeeeeh tofu, tofu, koupila jsem si tofu!) takže, když jsem platila za tofu v jiném obchodě, najednou se celým obchodním střediskem začal nést křik a nadávky.
"Ty mrdko, co si to dovoluješ? A co, že je slíknutej? Dyť kérky sou moderní, teď to má každej... Tě zabiju! Až tady bude chodit holka s nahou píčou tak neřekneš nic, co?" zbytek rozhovoru asi netřeba přepisovat.
Je mi jedno, že ten chlap byl polonahej, je mi jedno, že pani měla mluvu jak dlaždič, je mi jedno, že se hádali s ochrankou, ale není mi jedno, že svědkem tohohle všeho byl ten malej kluk, kterej si z toho vezme co? Že je mezi dospělými normální oslovovat se "mrdko" a říkat cizím lidem slova, jako "píča" a vyhrožovat jim smrtí.
Nikdo z nás nic neudělal... co taky? Zastat se vulgárních lidí? Nebo jít proti nim? Já sama nevím na čí stranu se postavit. Mě neohrožovali, ani mě nepobuřovali. Dokud nezačala paní mluvit. Na čí straně je právo? Stálo ochrance za to vyvolat konflikt? Když by si nakoupili a odešli, co by se změnilo? No tak by pár lidí vidělo chlapa do půl těla. V televizi jsou k vidění daleko horší věci. Tak proč???

A když už tak odcházíte a říkáte si: "dobrý, za chvili jsem doma, tam je bezpečno," vlezete do metra a tam je reklama jako blázen na novou knihu Kláry Samkové "Proč islám nesmí do Česka" spolu s krásnou anotací, kterou si nepamatuju doslova, ale parafrázovaně to je něco jako: "Islám není primárně náboženství, proto by se na něj neměla vztahovat náboženská svoboda". A tak tam v tom metru stojíte a oněměle zíráte na tenhle plakát, kterej přímo vybízí ke xenofobii, rasismu, radikalismu a nevím čemu všemu negativnímu a když se od plakátu znechuceně odvrátím a jdu se opřít raději o poplivanou stěnu vagónu než o tenhle "skvost literatury", doprovází mě pohled postaršího pána, který jako kdyby říkal: "ty se Samkovou nesouhlasíš? Tak to chceš bejt asi ukamenovaná."

Nejsem pravdoláskařka, protože upřímně si opravdu nemyslím, že pravda a láska zvítězí. Naopak to poslední dobou vypadá, že zvítězí nenávist a zlost. Lidi se nenávidí víc než kdy dřív. Jsou na sebe zlí víc než kdy dřív a já si řikám jestli vůbec má smysl pořád duševně bojovat proti všemu tomu hnusu, kterej nás obklopuje, jestli by nebylo snad snazší se na to vykašlat a nechat se unášet davem...

Ale pak si vybavím všechny moje kamarády, kteří jsou antirasisti, multikulti, vegani, aktivisti a vybavím si ty silné základy a to, co jsem dřív mívala v hlavě já a jak obrovský obrat v názorech jsem udělala já, moje rodina a mnoho mých kamarádů. Jakou radost mám z každého, kdo mi řekne, že se zachoval nesobecky, že něčím někomu pomohl... a řikám si, že jo. Že to smysl má.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 14. září 2016 v 15:17 | Reagovat

Přeji brzké uzdravení, já nedávno prodělala střevní chřipku, a můj pes tím taky trpěl, byl protivný až hrůza...

2 wixxie21 wixxie21 | 15. září 2016 v 14:10 | Reagovat

Děkuju za přání Eliss :) dneska jsem se rozhodla, že už nemocná prostě nebudu :-D Už mě choroba nebaví a pes se potřebuje vyblbnout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama